Poprvé mi o automatické kresbě řekla spolužačka ze Školy reflexní terapie Karla Fechterová. V té době už sama pracovala se svými klienty. Zaujala mě hned tím, co o sobě řekla při představování ve ŠRT: „Nakřtili mne Karla. Kromě jiného jsem Mistr Reiki. O reflexce nevím vůbec nic.“ Hned jsem věděla, že to je moje krevní skupina. Přinesla mi do života nespočet podnětů k zamyšlení. Ukázala mi svět jinýma očima. Dodnes jsem jí moc vděčná. Zmínila se i o svém učiteli. Budeme mu říkat třeba Bytost Soucitná. Kájo, díky!
Fakticky jsem se s ním setkala o měsíc později. Bylo to na kurzu Reiki v Praze. Kromě jiného tam mluvil i o automatické kresbě. Bylo nevyhnutelné na ni jít. Nejlépe ihned! Nejbližší termín byl za necelý měsíc v Novém Jičíně. Vyrazila jsem za doprovodu kamarádky Jitky. Já, alternativní začátečník, ona profík, no super dvojka 🙂 Starala se o mě lépe než delegátka z cestovky. Jitko, díky!
Náš kurz, po nezbytném úvodu, pokračoval vysvětlením základního návodu. Představení symbolů. Vysvětlení postupu. A pak to přišlo! Bytost Soucitná řekla: „Začněte kreslit.“ Všichni kolem mě začali kreslit. První papír, druhý, třetí. A já nic. Jitka vytvořila tři nádherné kresby. Já měla pocit, že vedle mě kreslí módní návrhářka. Zmocnil se mě pocit zmaru. Všichni kreslí a já pořád nic. Hlavou mi bleskla myšlenka – všichni jsou dál než já, všichni jsou vyspělejší než já, já na to nemám…
To už za mnou stála Bytost Soucitná. Chytla mě za ramena. Laskavým hlasem, s úsměvem na rtech pravila: „Kamčo, máš na to. Kresli.“ Vzala jsem pastelku a poslouchala. Pak i naslouchala. Bytost Soucitná mluvila o tom, že kreslit může každý, pokud to připustí. Duchovní vyspělost se projeví až později. Například v souvislostech nebo detailech kresby. Dneska, s odstupem více než deseti let, dávám Bytosti Soucitné stoprocentně za pravdu. BS, díky!
A jak je to dneska? Kreslím pořád podle stejného systému, co mě naučila Bytost Soucitná tehdy v Novém Jičíně. Jediný rozdíl je v tom, že přibylo symbolů, přibylo témat. Dneska už vím, že nakreslit mohu vše, na co se dokážu zeptat. Například zdravotní stav, vztahy partnerské i pracovní.
Konkrétně se dá nakreslit, proč zaměstnanec nepracuje tak, jak já potřebuju. Dá se nakreslit i to, jak mám motivovat dítě ke zlepšení studijních výkonů. Dá se nakreslit příčina konfliktu. Dá se nakreslit, proč mě ta paní pomlouvá. Dá se nakreslit, proč mě ta paní nemá ráda. A dá se i nakreslit, proč jí to doteď prochází.
Dá se nakreslit úskalí případné spolupráce. Dá se nakreslit průběh důležité obchodní schůzky. Jednoduše řečeno, na co se dokážeš zeptat, to nakreslíš.
Ke kresbě používám deset pastelek. Každá vyjadřuje specifickou vlastnost nebo schopnost. Kreslím všude a na všechno. Na začátku jsem kreslila na nové A4, dneska kreslím klidně i na účtenku, pokud není jiná možnost 😉
Automatickou kresbu vnímám jako techniku k zachycení mimosmyslových vjemů smyslovým orgánem.
A proč to funguje? Všechno ve Vesmíru něco vyzařuje. Pokud se na to dokáže Mysl naladit, tak to dokáže ruka zakreslit. No a jak se ladí a kreslí se můžeš naučit i Ty.
Kresba nabízí pohled na skutečnost takovou, jaká je. Bez našeho subjektivního zabarvení.
Je možné nakreslit nejen současný stav, ale i stav minulý. Každá událost totiž zanechává svou nesmazatelnou stopu. Tu je možné nakreslit a přečíst podobně, jako když ze stopy na obloze čteme, kudy letělo letadlo.
Budoucnost je možné nakreslit s ohledem na momentální stav pochopení. Je možné nakreslit, jak se pravděpodobně bude situace nadále vyvíjet, pokud všichni účastníci zachovají své běžné chování. Své zvyky, návyky a hlavně způsob myšlení. Pokud nám takto nakreslená budoucnost nevyhovuje, je možné dále nakreslit, co musíme v sobě změnit, aby se vyvíjela jiným směrem.
Dneska už vím, že nejlepší a nejpřesnější odpovědi na veškeré moje otázky mi poskytuje právě automatická kresba.